ZAHRADA FIRMY GEMO OLOMOUC

PROJEKT ZAHRADA OLOMOUC
REALIZACE GEMO A ZAHRADA OLOMOUC

ZAHRADA ROKU 2008, II. MÍSTO

Olomoucká stavební firma GEMO spol. s r.o. měla při výstavbě svého administrativního centra ambici vybudovat reprezentativní a relaxační zahradu. Byli jsme osloveni, abychom ji navrhli a zrealizovali v koordinaci s autorem stavby olomouckým architektem Pavlem Pospíšilem a jeho ateliérem.

Zahrada je dílem našeho ateliéru včetně drobné architektury a vybavení, stavební konstrukce dořešil ateliér pana architekta Pospíšila, který respektoval naše představy a podporoval nás.

Protože jsme dostali volnou ruku a investor si přál vytvořit něco jedinečného, mohli jsme popustit uzdu fantazii a trochu více se vyřádit. Shodou okolností jsme se v té době vrátili ze studijní cesty v Paříži a odtud si dovezli mnoho inspirací, které návrh nezastírá. Ostatně v naší tvorbě není hlavním motorem za každou cenu být originální v každém detailu. Cennější je umět vystihnout potenciál místa a vytvořit smysluplnou ideu zahrady.

Kompozici zahrady vytváří terasa, která vzniká vyklopením střední části budovy jako krychle, která uvolní místo prosklenému vestibulu. Z budovy vystřelí jako meteor střep v podobě altánu, který se k budově obrací jako projekční plátno, kde lze promítat různé výtvarné motivy a podobně. Altán je spojen s terasou lávkou, po které se návštěvník přemístí z geometricky komponované části zahrady do přírodnější části s jemnými modelacemi a porosty.

Před budovou je úvodní část zahrady, kde vévodí geometrie. Hlavní osa dekorativní dlažbou vstupuje do vestibulu a odtud pokračuje k altánu, stojícímu na rozhraní pravidelné a přírodní zahrady.

Geometrické tvary se výrazně vymezují vůči okolí, uvnitř ovšem kypí v kontrastu bujná zeleň.Příroda, která nezná pravidelnost dokáže s lidským výtvorem půvabné hříčky.

Hlavní osa od vstupu do budovy pokračuje terasou v zahradě k altánu. Škvíra v altánu vyzývá ke vstupu do přírodní anglické zahrady.

Napětí mezi geometrií a přírodninami.

Zahrada je přehledná z velkého množství kanceláří. Napravo je část malé zahrady tzv.giardino segretto po vzoru italských barokních zahrad.

Zahrada je integrální součástí budovy, je výrazným partnerem interiéru.

Altán je inpirovaný objekty v parku La Villete v Paříži, zejména barvou a hrou se železem, není však ani zdaleka nějakou kopií architektonické myšlenky. Zde jde o rám obrazu a zeď jako vztah dvou hmot. Zeď jako projekční plátno a jako dvěře do přírodní zahrady. V zahradě se odvíjí příběh transformace geometrického designu do přírodních tvarů.

Altán z každého úhlu pohledu se mění, vytváří se tak řetěz nekonečných tvarů a vztahů v zahradě.

Terasa, z níž vychází lávka, spojující altán, navazuje na úroveň přízemí ve vestibulu budovy, které je zdvižené z důvodu záplavové zóny.

Malá zahrada (giardino segretto) využívá jako point de viuve dominantu katedrály svatého Václava. V centru je obytné plato, kde momentálně chybí sedací nábytek. Vlevo je bosket - lesík, typický prvek barokní zahrady.