JIŽNÍ TERASA ZÁMKU KONOPIŠTĚ

PROJEKT A REALIZACE ZAHRADY ZAHRADA OLOMOUC
PROJEKT REKONSTRUKCE TERASY STAVOPROJEKT ŠUMPERK

PARK ROKU 2002  II. MÍSTO

Jižní terasa zámku Konopiště byla v barokní době za Vrtbů honosnou terasovitou pravidelnou zahradou se skleníky. I v pozdějším řešení, které je patrné do dnešní doby jsou zde naznačeny stupně teras. V 19.století při celkové historizující úpravě za slavného zavražděného následníka císařského trůnu Ferdinanda D Este vznikla oranžérie a na její střeše intimní zahrada v anglickém přírodním stylu, kde v zeleni se utápěl stůl s několika židlemi pro rodinu.

Zahrada se nezachovala stejně jako její plány. V 70.letech se zrealizovala docela zoufalá kompozice. Prezentované výkresy jsou návrhem našeho ateliéru. Vlevo je výkres, obhajující kompozici. Červená barva prezentuje program podélné osy, modrá osu příčnou, vázanou na průčelí zámku.

Náš návrh je ústy některých kritiků odsuzován jako příklad nepravdivého přikrášlování památky. Že úprava měla být výrazně nová a nehrát si na historickou zahradu. Tomuto názoru rozumíme. V době práce na projektu v roce 1999 jsme nemohli prosadit modernější úpravu u památkářů. Byli jsme tlačeni k historizující úpravě, kterou jsme ale udělali tak, aby alespoň odborník dokázal snadno rozlišit dobu vzniku. Je tu řada moderních prvků - fontána, dekor dlažeb. Bylo upuštěno od nějaké evokace poslední úpravy v duchu anglické zahrady, protože ta byla velmi intimní a neprostupná. Dnešní adaptace zohledňuje skutečnost, že se zde přeženou stovky až tisíce návštěvníků denně, protože terasa je komunikační uzel. Úprava evokuje starší barokní historii.

Bývalá terasová barokní zahrady je skryta v současných terasách, začínajících již střechou pseudorenesanční verandy. Zámek připomíná mohutný renesanční kastello italského typu.

Stav zahrady ze 70.let 20.století, jak jsme do ní vstoupili.

Výrazným prvkem je tzv. vodní dlažba - vyskládaná z potočních oblázků na kant, se kterou se mořila firma Alva Benešov. Je použit motiv renesančních psaníček s moderními prvky pruhů žulových desek a v druhé části zahrady u fontány je v dlažbě mozaika, symbolizující vodní pramen. Členění parteru vychází z rytmu fasády zámku a proporcí zahrady, kde v duchu barokního iluzionismu se tvary deformují tak, aby zakryly nepravidelnost parteru a přitom působily velmi pravidelně. Parter je také směsicí renesančních motivů i barokních, což také usnadňuje zařadit dílo jako moderní transkript.

Živé plůtky jsou vysázeny z tisu Repandens, což se ukázalo jako dobrý počin, uvážíme li, jaké jsou potíže z krušpánkem. Tis se dobře tvaruje a drží se nízko.

Evidentně moderní detail v dlažbě každý fundovaný zahradní architekt snadno rozpozná.

Dračí fontána s motivem gotického chrliče stejně jako symbol vodního pramene v dlažbě pomůžou označit dílo jako novodobou parafrázi historické zahrady.