EXPOZICE JAPONSKÉ MLŽNÉ LESY
Expozice Japonské mlžné lesy představuje atmosféru jednoho z krásných japonských biotopů, na který se vážou bohatá společenstva rostlin. Sbírka rostlin je autentickou kolekcí, kterou botanická zahrada získala dary, výměnou s jinými zahradami z celého světa i sběrem v rámci expedic do japonské přírody.
Takto vypadalo území v době, kdy jsme začali projektovat. Území je místem bývalého hliníku, kde se těžila hlína například na sušené cihly zvané kotovice a pod.
A víceméně stejný pohled na území po třech letech. V prohlubních jsou založena malá jezírka, typická pro mlžné lesy Japonska.
Vstupní část expozice, vzadu stoupá pára. Vždyť jsme v mlžném lese.
Ustředním architektonickým bodem je altán, který se rýsuje v zadu. Významnými porosty jsou různé druhy bambusů.
Málo přístupná místa členitého hliníku jsou překlenuta lávkou.
V některých místech jsou kamenná pole s mlžícími tryskami.
Podélná osa přední části nevelké expozice je doprovázena dlouhým jezírkem.
Čerstvé výsadby, staré pouze jeden rok, brzy obsadí břehy jezírka a i lávka se ztratí v bujné zeleni. Teprve potom bude expozice taková, jakou jsme ji zamýšleli a jak vypadají mlžné lesy Japonska.
Lávka se nepravidelně vine podél strmého svahu k altánu.
Altán je soudobou variací na historickou japonskou architekturu. Deštníkovitý tvar na elegantních nohách, zlaté podbití odkazuje na symbol luxusu a zároveň střídmosti ve výrazu. Střecha je mísou pro zeleň.
Altán rámuje pohledy do zahrady a je zároveň vyhlídkou na vyvýšené skále.
Zamlžené "údolí" se podaří imitovat zejména za nízkého tlaku, bezvětří a spíše při zatažené obloze. Nejlepším obdobím je podzim.
Pod altánem je také malé jezírko. Druhá část expozice se otevírá v okamžiku, kdy obejdete podnož altánu.
Zlaté podbití odráží vlnění vodní hladiny a okolní zeleň.
Pochůzí chodník přes expozici je ze štětovaného lomového kamene. Partie u malého jezírka pod altánem.
Altán stojí na "skále". Kompozice za ním se otevře jako překvapení.
... a to je ten pohled na druhou část expozice za altánem. Schody vzadu stoupají k další vyhlídce nad posledním jezírkem.
Vyhlídka na konci expozice, odkuď můžeme sledovat kompozici druhé části.
Vzadu horní vyhlídka, umožňující přehlédnout expozici z vrchu a vnímat také pražské panorama.
Zadní část expozice "za altánem" se dvěma jezírky.
Horní vyhlídka. Zelená střecha altánu zde dává smysl.
Atmosféra založených okrajových partií axpozice již začíná zčásti fungovat.